Mnozí lidé chtějí na své zahradě pěstovat nejen klasické ovoce a zeleninu, ale i rostliny z teplejších krajin, jako například melouny. Problémem je, že v našich podmínkách je období s dostatečně vysokými teplotami příliš krátké. Nelze se tedy divit, že lidé sahají po skleníku, ať už klasickém nebo z různých jiných materiálů.

Problém, který však musím při jeho stavbě řešit, je jeho umístění. Je jasné, že pro maximální efektivitu by měl být postaven na místě, kam svítí Slunce po celý den. To však bohužel nejde v mnoha případech splnit. Někdy v cestě stojí stavba, ať už naše či sousedova, stromy nebo jiné překážky. Musíme tak i v tomto ohledu často dělat kompromisy, zvláště pokud zároveň chceme, aby naše zahrada byla takzvaně „průchozí“.

Jedním z řešení je postavit skleník ke stěně domu či kůlny. Je pravdou, že to ušetří místo, neboť nebude v podstatě „trčet“ v půli zahrady. Navíc bude velmi rychle a snadno přístupný, zvláště pokud k němu uděláme i cestu, a to i za deště, kde bychom se jinak museli brodit blátem. Zdá se tedy, že to má samé výhody. Ovšem, jak už to tak bývá, není tomu tak.

Zde musíme počítat s tím, že tak bude jedna (a to zpravidla ta delší) stěna uzavřena slunečnímu svitu. A v závislosti na tom, na kterou světovou stranu bude nasměrován, přijde i o hodiny přímého Slunce. Zdaleka nejlepší je samozřejmě umístit jej na jižní stranu, avšak to není vždy možné. Naopak severní strana se nedoporučuje, neboť tak bude odstíněna valná část slunečních paprsků. I to je tedy potřeba vzít při stavbě v úvahu.

Je tedy jasné, že najít ideální pozici není nic jednoduchého. Vyžaduje to mnoho přemýšlení a plánování, a leckdy není na škodu, pokud využijeme služeb zahradního architekta. Pokud má tento i zkušenosti se zahradničením jako takovým, pak nám může v tomto ohledu poskytnout neocenitelné rady, které se rozhodně vyplatí využít.